Co vás baví?

Nejlepší jste v tom, co vás baví. Proto si odpovězte na otázku, co vám ve škole šlo, v čem jste byli lepší než spolužáci nebo jaké jsou vaše zájmy.

Tak lépe odhadnete nejen budoucí pracovní zaměření, ale i v jakém pracovním prostředí se budete nejlépe cítit. Pokud například rádi chodíte do hor a obecně vyhledáváte spíše ticho, pravděpodobně vám bude vyhovovat spíše samostatná práce v klidném prostředí.

Co budete skutečně dělat?

Pokud patříte mezi ty, kdo vědí, čemu se chtějí věnovat, máte napůl vyhráno. Přesto vám pomůže, když se sejdete s někým, kdo vaši vysněnou pozici zastává. Zeptejte se jej, co přesně každý den dělá. A chtějte znát detaily. Možná už se těšíte, až budete jako programátor tvořit v těch nejmodernějších rozhraních a využívat nejnovější technologie. Ve skutečnosti budete ve své práci omezeni mnohými zabezpečeními, uživatelem, který není tolik technicky vyspělý a jinými proměnnými, které vás dosud nenapadly.

Co od své práce dlouhodobě čekáte?

Zamyslete se, co vám daná pozice přinese z dlouhodobého pohledu.  Na mnoha absolventských pozicích můžete mít ze začátku pocit, že vás firma nevyužívá naplno a že máte na víc. Buďte si vědomi svých silných stránek, nezapomínejte ale ani na pokoru. Dejte rozjezdu své kariéry nějaký čas. Ne vše musíte zvládnout do tří let od ukončení školy.

Kolik času chcete práci věnovat?

Pokud aspirujete na pozici v dynamické společnosti, je možné, že budete občas pracovat do pozdních večerních hodin nebo o víkendu. Zkuste proto dopředu zhodnotit, kolik z času určeného koníčkům a rodině jste ochotni práci obětovat.

Specialista nebo manažer?

Baví vás spíše přicházet věcem na kloub nebo raději koordinujete ostatní? Už po škole stojí za zamyšlení, zda svým založením tíhnete spíše k vedení lidí nebo k provádění úkolů. Až se vám rozjede kariéra na plné obrátky a nabídnou vám šéfovské místo, budete vědět, zda by vás taková práce vůbec těšila.

Co vám vadí?

Ve své první práci nemusíte vydržet do důchodu. Na to, jak dlouho zůstat na jednom místě, aby vás nepovažovali za fluktuanta, neexistuje jednotný názor. Obecně platí, že pokud někdo mění práci rok co rok nebo i častěji, působí to podezřele. Pokud vám ale bude ve vaší práci něco zásadně vadit, nebojte se uvažovat o změně.

Rodinná nebo mezinárodní firma?

V menší firmě si zpravidla sáhnete na víc věcí a pravděpodobně se budete znát se všemi kolegy. Budete mít větší přehled o tom, co se ve firmě děje, ale možnost „budovat kariéru“ bude přímo úměrná velikosti firmy. Ve velkých společnostech se většinou musíte smířit s nastavenými procesy a tím, že se věci dějí pomaleji, než byste čekali. Na druhou stranu se můžete dostat k velkým projektům a díky firemní hierarchii máte větší šanci na kariérní postup.

Ptejte se přímo zaměstnavatele

Až se dostanete na pohovor, ptejte se na vše, co vás ohledně nové práce zajímá nebo vám není jasné. Ukážete tím zájem a hlavně získáte informace, které mohou zásadně ovlivnit váš náhled na danou pracovní pozici nebo zaměstnavatele.

Zkušební doba

Nástup do zaměstnání se zpravidla pojí s tříměsíční zkušební dobou. Za tu dobu máte jak vy, tak zaměstnavatel šanci se poznat nejen pracovně, ale i lidsky. Proto mějte oči otevřené a zvažujte, zda právě toto je prostředí, ve kterém chcete trávit svůj pracovní čas. Pokud tomu tak není, máte kdykoliv během zkušební doby možnost z  pracovního vztahu vycouvat a hledat své štěstí o dům dál.

Lenka Kováříková, Jobs.cz