Francie otvírá pracovní trh nováčkům EU

PAŘÍŽ/BRUSEL Loni byl polský instalatér ve Francii všeobecnou hrozbou, letos ale může být mezi prvními Východoevropany, kteří tam získají místo, aniž by museli mít pracovní povolení.

Francie se totiž rozhodla otevřít svůj pracovní trh lidem z nových členských států.

Češi, Poláci a další nováčci si nebudou muset zřejmě už od 1. května shánět povolení, pokud se budou chtít nechat ve Francii zaměstnat.

Překvapivé rozhodnutí druhé největší země unie, která dosud odmítala zrušit ochranu svých pracovních míst před příchodem levné konkurence z východu Evropy, včera oznámil sám francouzský premiér Dominique de Villepin. Pozvánka bez jakýchkoli podmínek to nicméně - na rozdíl od španělské či finské pozvánky - není. Francouzská vláda chce přistoupit k uvolnění pravidel pro zisk zaměstnanecké smlouvy „postupně a kontrolovaně“.

Pracovní povolení nováčkům by mělo být zrušeno nejdříve v těch oborech, kde chybí zaměstnanci, ale Francouzi o tato místa nemají zájem. Takto to francouzský kabinet definoval po včerejším zasedání meziresortní komise, která se otázkou volného pohybu pracovních sil zabývá. O jaké obory přesně půjde, není dosud jasné.

Podle informací francouzského tisku by však mohlo jít například o zdravotní sestřičky, domácí opečovatelky, uklízečky, servírky, barmany, řidiče v městské dopravě a zmíněné instalatéry či zedníky. Z oborů vyžadujících vyšší kvalifikaci by mělo jít jen o programátory.

Právě v oborech jako stavebnictví, zdravotnictví, restaurace či sociální služby anebo informatika je poptávka po pracovní síle velká a Francouzi, ačkoli třeba bez zaměstnání, nechtějí nabízená místa kvůli nízkým mzdám vzít - loni bylo ve Francii 300 tisíc volných míst při nezaměstnanosti převyšující devět procent.

Přesné vymezení oborů nicméně ještě přijde a to během několika týdnů. Francouzský kabinet se nyní hodlá poradit se sociálními partnery - hlavně odboráři a také zaměstnavatelskými svazy - a na základě této debaty sestaví seznam profesí, jejichž zástupci budou moct po prvním květnu odjet do Francie bez pracovního víza. Oznámit to musí nejpozději do konce dubna, kdy se musí všechny starší státy unie vyjádřit, zda nováčkům otevřou svůj trh anebo prodlouží stávající režim. Pokud se tento „experiment“, omezený zatím na dobu roku a půl, osvědčí, pařížská vláda bude prý uvažovat o dalším uvolnění bariér.

Rozhodnutí Francie je už čtvrté tohoto typu za posledních několik dní. Na konci minulého týdne oznámilo otevření svého trhu postkomunistickým nováčkům Španělsko, Finsko a také Portugalsko. V případě Francie se jedná o rozhodnutí o to významější, že jde o stát blíž ke střední Evropě, jazykově bližší než například Finsko a navíc o zemi, která se po loňském vetu evropské ústavě ještě víc uzavřela.

Strach z levné pracovní síly z nových členských zemí, symbolizovaný právě polským instalatérem, byl jedním z důvodů, proč Francouzi ústavu odmítli. A to přesto, že pracovní povolení získalo v zemi od rozšíření necelých deset tisíc Východoevropanů. A přesto, že polských instalatérů byly například v celé Paříži jen dvě desítky.

Zdroj: www.lidovky.cz