Jen pět procent Čechů chce pracovat v zahraničí

Ze studie zveřejněné nevládním sdružením European Citizen Action Service (ECAS) vyplývá, že s hledáním práce v zemích Evropské unie váháme. Podle průzkumu projevuje nyní ochotu jít pracovat do zahraničí jen pět procent dotázaných českých respondentů. Podobně jako Češi se staví k práci v dalších zemích unie například Slovinci. Oproti tomu Poláci jsou v této věci výrazně pružnější a v EU jich pracuje téměř půl milionu, především v Německu, Británii, Itálii, Nizozemsku a Irsku." (www.euroskop.cz)

Je to známá věc potvrzená řadou průzkumů - Čechům se do zahraničí příliš nechce. Neradi se stěhujeme, nedokážeme si představit, že opustíme rodinu a známé, pokulháváme i ve znalostech cizích jazyků. Znamená to, že naší republice nehrozí tzv. "brain drain", tedy odliv mozků?

Výzkumný ústav práce a sociálních věcí (VÚPSV) provedl průzkum mezi agenturami, které se na zprostředkování práce v zahraničí specializují. Oslovení představitelé potvrdili, že odchod kvalifikovaných pracovníků rozhodně není masovou záležitostí. Jejich klienty jsou především mladí lidé z Prahy a ostatních velkých měst, kteří mají nadprůměrnou znalost cizích jazyků a životní styl usnadňující rychlou adaptaci. Některé agentury zaznamenaly vyšší zájem také z regionů s vysokou nezaměstnaností. I v tomto případě však převažují mladí, podnikaví jedinci. Naopak pro nezaměstnané je odchod do zahraničí téměř vyloučenou alternativou -jde o osoby pasivní, nesamostatné, bez znalosti cizího jazyka a s nízkým pracovním nasazením. Motivem odchodu jsou hlavně lepší výdělkové možnosti, ale také získání nových zkušeností, zdokonalení jazyka, dobrý start pro kariérní postup, poznání jiného prostředí a kultury. Dle názoru dotázaných se drtivá většina jejich klientů po čase vrátí domů a zahraniční praxi zhodnotí v České republice.

Sehnat v cizině práci pro kvalifikovaného odborníka není podle oslovených agentur velký problém. Nemusí jít pouze o vysokoškoláky, uspějí i zkušení řemeslníci, kuchaři, automechanici či zdravotní sestry. Naopak o absolventy prý zahraniční firmy projevují jen minimální zájem. Mezi cílovými zeměmi převažují evropské státy. Nabídky z USA a Kanady se vyskytují ojediněle a uchazeči musí prokázat špičkovou kvalitu. Zásobárnou kvalifikovaných odborníků je pro tyto země především Indie. Výjimku představují zdravotní sestry, kterých je hlavně v USA velký nedostatek. I ony však musí mít nadstandardní kvality a projít náročnou imigrační procedurou. Podobná situace panuje v Austrálii, kde jsou uchazeči bez vysokoškolského vzdělání téměř bez šance. Jistou nadějí může být Nový Zéland, který hledá vysokoškoláky technického zaměření, lékaře a učitele. Nejčastěji však oslovené agentury zprostředkovávají práci v Irsku, Velké Británii a Německu. Pro Irsko jsou rekrutovány téměř všechny profese, Velká Británie a Německo shánějí odborníky z IT oblasti, lékaře všech specializací, veterináře, zdravotní sestry a zdatné řemeslníky. V posledních dvou letech byla v evropských zemích zaznamenána zvýšená poptávka také po českých manažerech. Předností je v tomto případě znalost ruštiny a prostředí východních zemí, eventuelně přímé kontakty v tzv. východním bloku.

Autor: Lenka Prčíková