Jednou se základních osobnostních preferencí, ve které se lidé dost značně liší, je přístup k organizování a plánování vlastního života. Zatímco na jedné straně jsou lidé plánovití, organizovaní, kteří si dělají seznam úkolů, postupně je jeden za druhým řeší a splněné úkoly si spokojeně odškrtávají, na druhém konci spektra jsou lidé velmi flexibilní až mírně chaotičtí, kteří s oblibou pracují na více úkolech najednou a přeskakují z jednoho na druhý. Zatímco ti první mají rádi věci rozhodnuté a ukončené, ti druzí oddalují definitivní rozhodnutí jak se jen dá a raději mají do poslední chvíle věci otevřené a co nejvíc možností ve hře.
Patříte-li ke druhé skupině, může pro vás být rozhodování o změně práce či kariéry obzvláště obtížné. Všude kolem sebe vidíte tolik možností a příležitostí, co byste mohli dělat! A to jste ještě určitě neprozkoumali všechny možnosti, co když se objeví ještě další? Pokud byste se teď rozhodli pro jednu z nich, museli byste opustit všechny ostatní. Vy si ale nechcete předčasně zavřít dveře!
Tahle vlastnost je sice výborná ve stádiu "brainstormingu" a hledání přiležitostí, abyste se ale dostali o krok dál, budete se muset nakonec pro jednu z možností rozhodnout a začít dělat konkrétní kroky k její realizaci. A právě tohoto okamžiku se řada lidí bojí.
Možnost volby, to, že si můžeme sami svobodně vybrat, jakou práci chceme a budeme dělat, je svým způsobem luxus a v dějinách lidstva je to relativně nové privilegium, které lidé získali teprve před pár desítkami let. Ještě o několik generací zpátky lidé tuhle možnost neměli - bylo předem dané a nalinkované, že budou pokračovat v rodinném řemesle, nebo že za ně o jejich studiu a profesi rozhodnou rodiče.
Pokud je ale možností příliš, stává se tato naše svoboda volby spíše nevýhodou. Začínáme mít strach, abychom zvolili skutečně dobře, abychom neudělali špatné či unáhlené rozhodnutí, abychom se nepustili do něčeho, co nám časem nebude vyhovovat. Možnost volby zaměstnání nám tedy život spíš zkomplikovala. Jak se tedy rozhodnout?
Zkuste se podívat do své minulosti. Vybavte si všechna zásadní a důležitá rozhodnutí, která jste už v životě udělali. Rozdělte je na ta úspěšná, se kterými jste i při zpětném pohledu spokojeni, a na ta, kterých zpětně litujete.
Nyní se zaměřte na ta úspěšná rozhodnutí ve svém dosavadním životě. Co vám tehdy pomohlo učinit dobré rozhodnutí? Čím jste se řídili? Jak jste postupovali při rozhodování? Pomohla vám například důkladná analýza informací, podpora či rada od někoho zvenčí, zvážení možných plusů a mínusů, nebo spíš naslouchání své intuici a ochota jít do rizika? Mohli byste tytéž věci využít i nyní, při rozhodování o změně práce?
Pak se podívejte na vaše "špatná" rozhodnutí, kterých jste později litovali. Jaký je rozdíl mezi touto skupinou rozhodnutí, a předchozí skupinou "správných" rozhodnutí? Jaké faktory byly u této skupiny ve hře, co vám "pomohlo" rozhodnout se špatně? Při zpětném pohledu už to většinou dokážeme dobře rozpoznat a víme, jaké chyby nechceme příště opakovat. Například: "Příště už nebudu poslouchat rady svých kamarádů a dám na svoji intuici". Jaké z těchto "poučení" můžete použít při současném rozhodování?
Jedna věc je jasná. Čím déle se budete snažit nechat si všechna vrátka otevřená, tím více se budete cítit frustrovaní a "uvíznutí" ve svém rozhodovacím dilematu. Můžete dopadnout jako ten osel, co umřel hlady uprostřed mezi dvěma kupkami sena - obě se mu totiž zdály stejně voňavé a lákavé :-) Vy sice hlady neumřete, ale může se vám stát, že zůstanete navěky tam, kde jste teď, zaseknutí v práci, kterou nemáte rádi.